ta je krásná až mé smutné toulavé srdce přeje si padat jako list do náručí rýmů
19.03.2008 10:21:00 | Jats
Děkuji všem, kteří se pozastaví nad mými verši. A děkuji za komentáře a vzkazy.
Věřím, že zas přijde čas, kdy se tu budeme pravidelně potkávat.
M.
08.03.2008 20:16:00 | Gregy
nádhera...! mám ráda obrazy tvořené slovy a přece zářící barvami... takové, jaké tu maluješ Ty :)
24.02.2008 21:38:00 | Boscai
tak tohle je hodně dobrý a silný...nevím co jinýho říct, protože všechno už si svou básní řekl Ty.-)
03.11.2007 21:50:00 | paranoidandroid
Tak tahle skvostná, smutná podzimní romance se ti opravdu povedla,smekám před ní!!!! A davám super tip!!!
02.11.2007 09:40:00 | sluníčko sedmitečné
ty jó...ta je ***i když bolí..
Mě podzimní barevné čarování a plískanice zase slunce na celý život přineslo
...tak to je...
28.10.2007 15:09:00 | Nút
Někdy je dobré zaplakat si s těmi stromy...
a těšit se pak za okny na to až se budou nově oblékat...
píšeš hezky... chyběl jsi tady
25.10.2007 08:57:00 | Popelka
Stromy pláčí, když je vítr zlomí nebo někdo zkácí - když umírají. Teď na podzim jen schazují své listy a připravují se ke každoročnímu zimnímu odpočinku. Aby zase na jaře vystoupala míza z kořenů až do poslední větvičky a zelené listy, voňavé květy a plody ozdobily jejich koruny. A nabídli domov a potravu pro lidi, ptáky a motýly. S jarem přichází život. A také nová naděje. Vždycky to tak bylo.
19.10.2007 10:47:00 | Pilous
Odešla a s ní podzim sám.
Že lístek javorový padá,
je smutno na Literu nám,
která z nás neměla tě ráda?
Vítej mezi námi, stýskalo se nám.
19.10.2007 07:43:00 | Marfuša
. . .
podzimní deště šumí
barevné listí
barev rubínu a malachitu
tak už to chodí
čas minulý snad plakaly i stromy
čas budoucí chví se otázkami
já však vidím plout loď
co zvládla vlnobití
18.10.2007 00:30:00 | Lota
Chtěla jsem napsat něco.. noblesního..ale napadá mě jen - To byla doba... Příště na podzim nečekej ;)
Básnička ladí
17.10.2007 20:25:00 | prostě Zuzana
Ale stejnak ,v korunách stromů
slunce tam voní.
Krásná,ale voní smutkem
17.10.2007 10:56:00 | Vivi.~2
Jo, taky cítím cosi v sobě. Snad skrytou sílu.
Snad jarem rozlije se stromům do konečků větví. Do listů, květů, až k nebi.
Stromům a snad i lidem...
Děkuji.
17.10.2007 09:05:00 | Gregy