nedokončená

ptám se na otázku beze jména,
na ní není odpovědi,
proč mé srdce tolik sténá,
nedozvím se u zpovědi.
O lásce už žádné řeči,
ani o osudu co si se mnou hrál,
proto tolik brečí,
radost,kterou si mi vzal.
dokázal si ve chvilce,
očarovat duši,která ztrácí víru,
už ani ve vzpomínce,
radovat se nemá sílu.
a nyní půjdu pryč,
k lásce hledat klíč,
do němého světa,
kde nezmění vše pouhá věta.