Nedokážu netoužit

Stín v duši
Nesluší
Tobě ani mně..
Tak zavolej mne zpět
Zkus prohodit pár vět
A zpátky na milost přátelství..
Tímto posílám Ti poselství.
Půl roku jsem se tehdy neozvala
Co dalo se, to jsem zvorala
A najednou, chápu,
Já vzpomněla si
Na to, že chtěla jsem Tvoje krásy…

Na to, že chtěla jsem Tvou lásku a Tvůj cit,
Před rokem,
Chtěla jsem zoufale mít…

Najednou mi chybíš,
Asi pozdě, viď?
Sama sobě říkám teď:
Zvoralas to,
Tak se styď..
Přesto zkouším navázat nit…

Pozdě..
To už asi vím,
Dál chybuji stejně,
I s jiným….

Vím, že ho nedostanu,
Jsem příliš plachá,
To už vím,
Přesto vláčí se teď za mnou
Ne Tvůj, ale Jeho stín.

Jeho toužím objevit a lásku svou mu vyjevit…

Ale nedokážu…

V sobě stud popřít

Najevo cokoliv dát

Však nedokážu netoužit…