Peří

Smutek má krásné peří,
kterým něžně hladí po těle
Milovals mě v pokleku
i jinak
A já ti po tom vařila
čaj ze šípků a blínu
v namodralé konvici
a přidala i šedou hlínu
v hrsti na místo koláčů
Kdo to dneska vlastně spočítá?
Čas neprosí a pavoučími prsty
všechno co stálo za to odehnal
Je podzim a prší a prší ještě víc
do kaluží co vypadají jako rybí oči
Nejspíš teď sedíš doma sám
A já mám svou naději skrytou pod kabátem
Neděs se
Ukradla jsem jí mezi houskami a zeleninou
Nikdo mě neviděl - doufám
Jsem v duchu s tebou
Tiše se směju a provazce vody mi tečou
přes oči a klidně mi rozmazávají hnědý stíny
Můžeš mě nazvat svojí malou příšerkou
to ti ještě naposledy dovolím
V nákupním košíku před sebou tlačím
svojí touhu vystupňovanou do krajnosti
a taky trochu toho modrýho nebe
cos mi pokaždý sliboval
Smutek má krásně peří,
kterým drásá po těle
Chtěla jsem být jina, ale hlavně tvoje
Lámat si nehty o vypínač, vařit ti,
mít tě ráda a za každou cenu se cítit dospěle
Pochechtávám se...Lidé se za mnou otáčejí
Za naivní bláznivkou co chce spasit svět
Sedám si do auta a přede mnou je zeď