Povzdech

Čtu Tvoji poslední zprávu
a zrychluje se mi dech,
kdybys byl nablízku,
zaslechl bys tichý vzdech...

Natahuji ruku
a stahuji ji zpět,
chtěla bych se Tě dotknout,
na chvilku rozzářit svět...

Stačil by mi pohled do očí,
utopila bych se v nich,
nesvítí sluníčko,
ať napadne třeba sníh...

Stačilo by jemné objetí,
chvěla bych se a Ty se ptal:
"Co je Ti?"
Vnímala bych tlukot Tvého srdce
a zašeptala bych:
"Děkuji Ti!"

Vše je fantazie, co naplat,
tak jen píši, nechci plakat...