Láska si nevybírá

Smutné oči, krásný úsměv
Černé sako; sváteční oděv
To je muž z jejích snů
Jen jeho je schopna milovat do konce svých dnů

Vedl ji za ruku k oltáři
Osamělá slza stekla jí po tváři
Slza štěstí a radosti, že je s ním
Do své rakve zatloukl si klín

V mysli jasná vzpomínka
Dívčí rty se dotkly jeho zlehýnka
Fialkové oči a úsměv princezny
Hnědé vlasy a hlas líbezný

Jen o ni stál, ale nebylo mu přáno
Nikdy ji nikdo neosloví dámo
Je jeho a přitom je svobodná
Ach, Eleonor, má líbezná

S cizí dívkou život spojil
Na pergamen rozloučení smolil
Nechtěl v rakvi být zavřený
Raději odejde pryč od lásky Leřiny

Smutné oči hledí na jedinou ženu jeho života
Eleonor nevadila jeho nahota
Objala toho muže, rty dotkla se ho na hrudi
Ach jak mu scházela rána, kdy vedle ní se probudí