Po hříšně krásném dni

Po hříšně krásném dni
se srdcem s sedmém nebi,
milomile se mi sní,
o tom co nikdo neví.

O posílání úsměvů po sluníčku,
o spojení bez drátku,
o vzdychání v touze při měsíčku,
o veršování pozpátku.

Po hříšně krásném dni,
myšlenky nechávám volně plout,
duše vzývá pomni a
od tvého obrazu se nechci hnout.

Vztaženou rukou k dotekům vzývám,
štěstí mi z očí prýští,
rty svými o lásce zpívám a
těším se na věci příští.

Po hříšně krásném dni!