Tunel

Tunel
Mé srdce je archivem, kam lidskou krásu schovávám,
na nic jiného ani nedávám.
Však také bolest, zklamání a úzkost zde mám,
kterou nechci více přijímat.
I krásné slovo změní bez pochyby svět,
duše si to přeje,ale hned.

Již bolí plíce čekat více,
každý nádech přichází mi zbytečný,
když je člověk krásný ač srdcem netečný.
To jako kámen připadá mi věru,
když lásku vyzná pouze s těží,
co jako vločka zmizí, když v létě sněží.

Taková většina lidí mi připadá,
kdy sprostý obrat mě na ně napadá.
To nevidíte tu krásnou cestu,
láskou až k srdci vyhřátou cestu?

Jen v životě ji mít,
to nemusel bych pít,
neboť rty by suché více nebyly.
Stačila by slova, věty, co všechno by změnily.

Nyní nový den odstartoval tak mizivý životní sen.
Další šanci mi láska dává nebo si jen s mladým srdcem pohrává?
Vím, že přijde možná výhra,
doufám jen, ať je to dřív než životní dohra.