Ty,lásko...

Přišlo to jak blesk z čistého nebe
Jako oslepující záblesk v černé tmě
Co prozářil temnotu osamění v mé mysli
Dosud nepoznanou plejádou barev a jasu
Mě,už téměř slepému,vrátil se zrak
Já prohlédl a viděl,co na světě je krás

Ty,nádherná a žádoucí
Tak přitažlivá ve své nesmělosti
Nalezla jsi ztracený klíč k mojí duši
Stříbrným vánkem svého smíchu
Odvála jsi zaprášené pavučiny ukrývající city
Již dávno zapomenuté

Křísíš mé sny,dávno pohřbené
Jak bájný Fénix se znovu rodí z popela
Derou se ze stínů a chladných temnot
Za teplem a světlem Tvojí lásky
Jako jarní slunce svými paprsky probouzející
A vzývající nový život

Záříš,podobna drahému kovu
Také tak vzácná a jedinečná
Pod maskou nevinosti probouzíš vášně
Jak žhavá láva se derou na povrch
A já v tom žáru taji a rozpouštím se
Jak čokoláda,co vložila jsi do svých úst

Úst,co dokáží stvořit slova tak něžná
Že i ta nejkrásnější báseň bledne závistí
Budící touhy a sny,žízeň tak palčivou a věčnou
Kterou jen Tvá láska dokáže uhasit
Zapalující oheň v mém srdci,hořící jen pro Tebe
Co naší láskou živený bude nás na věky hřát...