Oblaka těžká...

Oblaka těžká po nebi plují...
Provazy vody, jak mého srdce slzy...
Tam někde slunce jsi, tam kam se křídla bojí...
Odmítáš modlitbu mou příliš brzy.

A tvůj vlas, jak toho slunce svit...
Smích tvůj, jak mého lesa šum...
A spanilá jsi jak těch krásných stromů kyv...

Oči tvé jak blankyt, který sem tam svítí v šedi...
S tebou, jen s tebou by bylo líp a tvé city, ty to vědí...

V mých snech mám tvé vášně sten...
A s tím tvé krásy obraz jen...
...jen obraz a po dotyku veta.
Polibek letmý má je meta...

A všemi smysly chci tě zas mít...
Cítit, slyšet, hladit a ne jen snít...