Kouzelná moc
Kouzelná moc
Anotace: Prosím, říkejme kouzelá slova plná lásky v tu pravou chvíli!
znějí jak slova kouzelná,
já bohužel,
jsem s nimi šetřila,
nebyl čas,
nebyla vhodná chvíle,
přijít, obejmout
a říct, „Miluji tě!“
Pořád jsem to odkládala,
její lásku jsem bezděčně přijímala.
Tak běžely dny i roky.
Jednou jsem zase přišla jen tak,
na kafíčko na voňavý štrúdl.
V tom malém domku,
však bylo ticho,
teď bydlela v něm prázdnota,
už neměla jsem komu říct,
ty láskyplná slova!
Slova, co nikoho, nic nestojí,
a přece jsou tak drahá!
Teď sedím v koutku,
na staré židli,
tam, co vždycky ona sedávala
na klíně mě houpávala,
strašně mi chybí,
slzy mi proudem tečou po tváři,
vzlykám a stále tiše opakuji,
„Miluji tě, miluji tě, miluji tě….!“
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Tak smutný, že se tomu bojím dát tip, aby si mě nějaká podobná situace "nevytipovala" myslíc si, že ji vyhledávám...
21.05.2008 13:33:00 | 6thSun
To je taková hrozně smutná pravda... Ale bohužel to tak je pořád... člověk si uvědomuje hodnoty, až když je ztratí... Věčný problém. Jednou si řekne, příště už musím.. Ale to příště mu uteče, než se naděje a už je to tu zase...
22.11.2007 10:19:00 | Liss Durman
kolikrát si to člověk neuvědomí,ale každý potřebuje slyšet, to sluvko mám tě rád a miluji tě.
16.11.2007 15:13:00 | mikyša
Je to tak...naši blízcí odcházejí a mi si bohužel příliš pozdě uvědomujeme, co všechno jsme jim chtěli říct.
Napsala jsem taky jednu, je pro babičku, která už tu není...
25.10.2007 10:01:00 | Pišák
Smutné, ale krásné. Člověku pozdě dochází to, že něžnými slůvky příliš šetřil.
24.10.2007 13:35:00 | Psavec