Múza

Až Ti budík
krutě zazvoní,
budu stát tiše
vedle v pokoji
- vyhnaná ze sna.

Ráda Tě v noci
líbám,
a ráda s Tebou spím.
U Tvých nohou
stočená do klubíčka,
abych nevzbudila Tvoji ženu.

Dýcháme stejný vzduch.
Když se chceš milovat,
decentně se ztratím,
a pak vrátím.

Jsem s Tebou
ve sprše pod proudem vody,
dívám se,
jak se řízneš,
když se holíš.
Záda Ti otřu,
krev z tváře slíznu...

Ráno :
Loučíš se s dětmi
- to pokaždé zjihnu.
Jedeš do práce,
a já vedle Tebe sedím,
foukám Ti na krk,
stejným oknem hledím.

Jsem s Tebou
celý den i noc,
taková malá výpomoc.

Napjatě čekám
na jedinou chvíli,
až dospějeme k cíli...

Až usedneš nad papírem,
svět roztočí se vírem.
Vejdu v Tebe
Tvojí hlavou,
vzpomínky, křivdy
nocí plavou.

Vliju se Ti do žil,
prostoupím póry kůže,
pokoušu Tě do krve,
zahalím Tě do svých vlasů.

Naše sliny, pot, krev,
všechny tekutiny,
naše horká kůže...
TO VŠECHNO MÚZA MŮŽE !