Jedinečnost

Ze své horké náruče,
pelíšek mi udělej,
kousek toho klubíčka
se mnou potom odmotej.

Neupleteme si problémy,
vždyť budem jenom snít
srdce svá poslouchat,
až duše budou rande mít.

Jsme jiní, jak se zdá,
ba ne, stejně zmatení,
hrajem si stále s ohněm,
na těle jizvy popálení.

Od života nechceme moc,
jenom kousek radosti,
snad zasloužíme si ji,
za tu spoustu starostí.

Až setkáme se opět,
snad naše rty se potkají,
alespoň na chvíli tak
chuť těch druhých poznají.

Nepotřebujeme přece víc,
i když, asi bychom se nebránili,
ale není to naším cílem,
tu jedinečnost bychom neuchránili.