Síla Tvého objetí

Z náruče Tvé se nelze vytrhnout,
já vím jak chutnaj Tvoje rty.
V pohybu svém musím ustrnout,
když objímám Tě vždy.
Je nekonečno okamžiků,
které mě dělí ve dvý,
ale ty s Tebou co trvají jen chvilku
uzamknu do paměti svý.
Je málo zážitků,
co vynořují se a dělají radost,
je málo polibků,
když o Tebe mám starost.
Pod korunou nebes,
která hvězdy plodí,
zplodili i Tebe,
ty ke mně se tak hodíš.
Jen lásku kterou dáváš,
já beru všemi doušky,
když v rozloučení máváš,
v očích mám kalné stroužky.
Jsme jen popel v kalné vodě,
kde si brouzdá nohy Bůh,
žít ve vzájemné shodě,
to musí být náš osud.