Nenech to skončit

Kdybys věděl,
Kdybys tušil.
Jenže Ty nevíš,
Nemáš tušení,
Jak mi je,
Co prožívám,
Co mě trápí,
Co mi chybí.

Sedím tu,
Čtyři stěny,
Jen postel
a velká šatní skříň.
Nemám, co dělat,
Jelikož všechno je na nic.

Smutné hledím z okna.
Chybíš mi,
Přitom s Tebou být nemohu.
Není tu jiná,
Žádná lepší,
Nikdo tu není.

Jen dálka

Dálka ..

Nemáme na to.
Nedokážeme to.

Jdeme každý svou cestou.

Přátelé, copak to jde ??
Nemám na to ..

Jen Ti říkat jménem ..
Žádná láska už tu není ..

Zkusili jsme to spolu ..
Nevyšlo to ..
Svět se nezboří.

Zůstalo mi jen pár fotek,
Společné zážitky,
Vzpomínky

A ..

Velký šrám na srdci ..

Bolí ..

Pálí ..

Ale stál za to ..

Jdeme každý svou cestou ..
Jednou se zase potkáme ..

Věřím v to ..

Teď to chce čas ..

Sám si mi to řekl ..

Jen dva a půl roku ..
Pak se uvidí,
Co bude dál.

Jednou se ještě potkáme,
Možná si i něco povíme,
Že to bylo krásný ?!
Že bys chtěl,
Aby to mělo pokračování ?!

Možná ..

Možná Tě potkám s jinou ..
Štěstí Ti přeji,
Nejsem až taková mrcha,
Ač ..

Mrchy mají štěstí, že ?!

Tyhle řádky nikdy číst nebudeš,
Vím to ..
Nedala bych Ti je přečíst,
Věděl bys a byl si jist tím,
Že Tě stále miluji,
Že bych za Tebe dala cokoli,
Jenže mě je málo,
Školou ještě povinná.

Chce to ten čas,
Dva a půl roku.
Kdo ví, co bude dál,
Kdo to ví ..
Ať mi prosím dá odpověď ..

Mám na Tebe čekat ??
Řekni, mám ??

Žijeme každý
Jinak,
Jinde.

Těch kilometrů je mezi námi moc.

Ale láska hory přenáší,
Tak si to řek´,ne ?

Nevím jestli´s mi lhal,
Možná ..

Přesto ..

Děkuji za ty okamžiky,
Kdy jsem mohla být s Tebou.

Tenkrát hrály „please don´t let it go“

Zašeptala jsem Ti

„Nenech to skončit.“

Dal´s mi pusu ..
A řekl, že se mě nevzdáš ..

Pár dní, týdnů,
Všechno je jinak ..

Naposledy Ti zašeptám

„Nenech to skončit ..“