Realita v noci

Stínem,co pluje ulicí,
kde lampa již týdny nesvítí,
stínem se zbraní v chvějící se pravici,
se zlobou, co radost vymýtí...

V té tmě život ti nepatří,
tam sám pro nic a všecko bojuješ,
na utrpení jiných hoduješ
a mrtev ten, jenž se smrtí se nebratří.

V té tmě, mezi domy ve dvě ráno,
vidíš dívku, jak šlapce u chodníku říká:
"Pojď už domů mámo!
Bojím se tam sama..."

Dál jen jako stín, co pluje ulicí,
kde lampa již týdny nesvítí,
stínem se zbraní v chvějící se pravici,
šel jsi sám a teď kráčíš v devíti.

Tu a tam opilci se perou
a rvou z těl zpocených si šat,
kde lidi tyhle se tu v noci berou?
V mých očích jeví se chlad...

Tu a tam se auto ztrátí,
to jen další stín si chvíli krátí.
A feťák, co dal si dávku,
usnul již nevěky
a tělo nechal jako upoutávku..

Stínem, co pluje ulicí,
kde lampa již týdny nesvítí,
stínem se zbraní v chvějící se pravici,
nepoznáváš teď svůj svět.

Tam v parku dívka kříčí
a listí ze stromu si padá,
jakoby nic...
Vítr vaje, skučí, fičí,
a je klid, proč teď?!
Vždyť byla tak mladá...

To vše zdálo se mi v noci dnes,
a já usmál jsem se tomu...
Avšak láska k Tobě stále bolí,
jak ta záda přetažená holí.
A dnes jsem tím stínem zas, pluji ulicí,
kde lampa právě nesvítí,
stínem se zbraní v chvějící se pravici
a mám s sebou rudý květ!

Pouhý sen?Či realita?
Sladké sny...:-)