Dny plynou

Dny plynou jako modrý dým,
jenž nad městem se chvěje,
marně hledám tvou tvář,tvůj stín,
jsem plný černé beznaděje...

Zvichřené věchty dní
letí jak splašení koníci,
to o čem mé oči za tmy sní,
jen zřídka se zrcadlí na srdci
hladiny událostí,
jak řeka mezi prsty
proteklo mi štěstí,
zbyly mi jen krůpěje dní po dešti...

Vypršel náš křehký oblak
lásky zázračné,
po všem zbyl jen vyschlý povlak
-srdce bezmračné...

Když není z čeho,
nelze brát,
srdce potřebuje vláhu,
jinak jeho květ začne uvadat,
slůvka ochladnou a ztrácí váhu,
vše usne v loži zapomnění,
kde láska byla,náhle není.