Černočerná

Za okny noc černočerná,
jen perly světel ulic září,
myšlenky co ti hlavou plují,
odraží se ve tvé tváři.
Chvíli radost,
úsměv s koutky rtů si pohrává.
Chvíli stesk,
prázdno v očích,
když sen ti křídly zamává.
Do duše pak zmatek přinese,
když jen polštář tvaře hladí ti.
Kde jsou prsty, dlaně, rty
co láskou po těle by měly blouditi.
Bláznivé je někdy snění
a žádá si svůj správný čas,
tak vítáš noc černočernou
přítelkyni představ v nás.