Zapomnění

Prsty deště bubnují
na hladinu vodní
a já tiché písni naslouchám,
sny jež v sobě svazuji
vrší se den po dni,
do neznámých krajů odplouvám.

Jsou mlhavě zastřeny do závoje
a obzor žádný nevidím,
na vlnkách čeří se tvář tvoje,
co bylo,spolkl modrý dým.

Vzpomínka ztrácí okvětní lístky,
vtisknula polibek hlubinám,
na všecky šrámy a na bolístky
medové náplasti přikládám.

Jen pro srdce léku nenalézám,
snad čas ho vbrzku zkonejší,
dát sbohem lásce,kterou dýchám,
to pro mě věc je nejtěžší...