Pro Tebe

Milovat Tě, to je kříž!
Ale líbíš se mi, to snad víš.
Seš hádanka s tajenkou,
Co nikdy nemohu rozlousknout.

Už znám tvůj rub i líc,
snad proto miluji Tě čím dál víc.
Mých pár písmenek mezi řádky
a ani nevíš, kolik je v nich lásky.

Však co mám ještě psát
přece Ti nemohu lhát!
Mé touhy jsou neviné a prosté.
,,CHCI TĚ!", to je snad jasné!

Mně však stačí, když se budeš smát
a mít mě alespoň trochu rád.
I když nemohu poručit tvému srdci,
já přes to jiného nechci.

Baví mě s Tebou se smát
a nechávat si o Tobě zdát.
Hovořit s Tebou, mohla bych věčně
jsi jako nebe, taky nekonečné.

Už o Tobě vím i to, co není
však chci se vloudit do tvého snění.
Teď do dlaní svých sevři ruku mou
a nech se volně unášet tmou.

Uvidíš, jak hvězdy se lesknou
s noblesou hezkou.
Jen tak po hvězdách půjdem,
hlavně že spolu chviličku budem.

Jen tak po mléčné dráze plout
či jen tak tiše kráčet tmou.
Stále se na sebe koukat
a na kometě se houpat.

Jít jen tak vedle sebe
a říc Ti: ,,CHCI JEN TEBE!".
Pak budu jak měsíční svit,
jak hvězdiček třpyt.

Pak z mléčné dráhy budem pít
a dlouho společně snít
o domečku se zahrádkou
či lodičce s posádkou.

Teď se mé slzy
dostaví již brzy.
Však jen tvojí vinou
při pomyšlení, že chceš jinou!

Slzy pálí již moc a moc,
vždyť jsem proplakala celičkou noc,
protože chci být jen s tebou,
tak proč necháš čas jen tak volně plynout?

Jsi slza, kterou teď v oku mám,
ale pokud budeš chtít, pláče se pro tebe vzdám!
A tak loučím se se slzou na víčku
a pomalu zhasínám svíčku
a v hlavě mám jen tebe,
jsi mé blankytné nebe.