Štěstí

Jak ve snách chodím po ulici, tu potkám kominíka.
Ptám se:“Pane, mohu si sáhnou pro trochu štěstí?“
„Proč ne hezká slečno, štěstí mám uvízlé na klopě.“
Já sáhla na klopu, prst od štěstí se mi umazal.
Se štěstím na prstě jdu v klidu dál.
Pak potkala jsem tebe a na okamžik zahlédla jsem nebe.
Najednou začalo pršet a štěstí se mi z prstu smylo.
A tak nyní štěstí smyté mám a jsme každý sám.
Já brečím po nocích.
Co děláš ty to opravdu nevím.
V noci se ze zlých snů probouzím a doufám, že znovu potkám kominíka s klopu plnou štěstí.