Hrst květin III

Ze vzdálených hvězd,
vedle souhvězdí Růže,
napříč Hrstí letních květin,
z nebe psaní padá.

Anděl se smiloval,
ukázal své srdce,
natrhal luční květiny,
a s polibkem přilétl.

Našel skutečně ten pravý sen,
i pravého adresáta pro neznámé psaní,
odpověď ve svazku květin přináší,
a s rtěnkou na tváři se přihloupě usmívá.

Květiny k nohám už poněkolikáté skládám,
s polibkem, s objetím, s láskou,
na kolena do louže padám,
abych viděl tvé oči...a tvé srdce...