jak to bolí

přes své slzy nevidím tvé zoufalé pohledy
už dávno neslyším mám tě rád
nevnímám tvé něžné doteky
už je příliš pozdě...
i když...jsem nechtěla abys zabil moji lásku.

no, pravda je krutá...
že tvá láska tu mou vraždí.
a přitom jsme oba chtěli...
ale to je tak dávno.

a ted? ty na jednom konci a ja na druhém...
jako cizí lidé...
snažíme se hrát-divadlo na city
a oba víme...že čas nejde vrátit.

asi jsme zkončili.jen si to připustit
s tou novou láskou to je těžké...
když myšlenky-že se máme rádi..
radši nevnímat-ale co už....
bejvávalo

je to kruté nemyslíš?
pro to kdo jsme a kým jsme se staly...
už mi nezpívej trampský písničky
a nešeptej toužebné slovíčka...
chci křídla a pouta...
a ta pravda je tak krutá...

bohužel lásko-tvá přítomnost mě vraždí...
je to strašné, jak to bolí...