Obloha vypadá, jako by plakala..

Obloha vypadá, jako by plakala
A ona pláče!
Místo mě, protože já nemohu

Dívka! Žena!
Afrodita, když vystoupila z moře
A trápí se
Její srdce je zarmoucené
Zamčené

Trápí se pro nešťastnou lásku
K čertu s tebou!
Jak jsi mohl ublížit nejčistší květině
Já,, ač jsem tě nikdy nespatřil, tě nenávidím!

Zarmoucené srdce
Chtěl jsem rozveselit a místo toho
Přidal další hoře

Ach láska, krásná a krutá

Nepláču, slíbil jsem
A já své sliby plním
Doufám

Vždyť ze smrti pochází život
A ze zoufalství naděje!