Lásko..maš na rtech moji krev...

V ztemělém pokoji
tajemství potají
prozradí o duši
co člověk netuší
...snad ze strachu..

A v té mlze z tajemna
dívčina záhadná
milovala prve
vlasy v barvě krve
V posteli od prachu...

Leží tam, nedýchá
jen píseň do ticha
křičí její tělo
jako kdyby chtělo
Znovu ožít!

V té cizí písni
vzpomínky vyzní:

Hledí na mě, koutky cuká
obímá a něžně říká:
"Prosím, pojď sem holčičko,
zahřejěš mě maličko?"
A já musím věřit!

Teď ležím v prašných peřinách
Co bude? Já však nemám strach!
Já byla jsem a budu dál,
ach, cos to se mnou udělal?
Já chtěla být jen tvá!

Odcházíš jak stín a sám
Jdeš hledat další z chutných dam
A já tu ležím mrtvá

...Lásko? Proč máš na rtech moji krev?!...