Chtěl jsi...

Říkám Ti, že mi chybíš,
možná ještě víc než předtím,
kdy zažívala jsem neznámé,
a teď úplně jinak to cítím.

Tak se tedy ptám...

Je hezké, že si Tvé objetí
se zavřenýma očima přehrávám?
Jsem blázen nebo snad cvok,
když na Tebe myslívám?
Je hezké, že chtěla bych
koukat se Ti zblízka do očí
a zcela mlčky sledovat,
jak náhle planeta se točí?
Je hezké, že jsi muž mého hříchu,
za kterého vyfasuji peklo?
Protože nebe už mě nečeká,
to už mi nějak nepřímo řeklo.

Nebo snad chtěl bys slyšet:
"Ty syčáku,
kdo schválil Ti nárok
na moji lásku!"