Zase žít...

Koukám se z okna,
přemýšlím.
Dívka jak zmokla,
vymýšlím.

Šla domů.
Tváře celé zmáčené.
Nic z vjemů,
nebylo důležité.

Sama sebe ptá se :
,,Proč?''
Bylo nám tak krásně:
,,Proč?''

Procházela ulicí,
plakala.
Svoje srdce bolící,
skrývala.

Prázdno je tu,
nejen v srdci.
Skrýt se světu,
bez pomoci.

Musí něco udělat,
to je víc,než jasné.
Všechny chmury zažehnat,
srdce bude šťastné.

Nebo to vyřešilo.
Jakmile pohlédla vzhůru,
srdce se utišilo,
pustilo chycenou můru.

Dívka muže zase žít,
je to jako svoboda.
Kým chce ona,může být,
není to jen náhoda.