na pochybách

Proč slzy stékají z očí,
když úsměv na rtech býti má.
Zem, jež se neustále točí,
teď stát zůstavá.

Šťěstí má ze mě jen zářit,
tak proč je smutek kolem mě.
Když mám se radostně tvářit.
Proč je mi mizerně?

Teplo by hřát u srdce mělo,
jež z lásky pochází.
Proč brečet se mi chtělo?
V srdci jako když zamrazí.

Vždyť lásku v srdci mám.
Citím ji, když s tebou jsem.
Však, když jsem od tebe vzdálená.
Ztrácím tento lásky vjem.

Když úsměv tvůj vidím, Milí.
Zamilovaná a šťastná si připadám.
Když odejdeš, tak v tuto chvíli.
Do pochyb se pomalu propadám.

Možná, že je to normální.
Však trápí mě to čím dál víc.
A tak do dalšího shledání.
Nevím zda citím lásku nebo nic.