Pastýř

Pastýř

Anotace: Stesk a touha po osobě, kterou jsem nemohla mít...

Sbírka: Mea Decora Matrimonium

Na mém vlastním pohřbu, pohřbu mé duše,
Nikdo není, nepláče, jen já sama, hluše.
A v rouše beránčím přišel pastýř, berlu v rukou měl
A jen se díval, více nesměl.
Po tváři jedna slza mu skanula,
Na rty, jež po slovech tolik žhnula.
Neplakal moc, bolelo to převelice,
Jen touhou plály jeho líce.
Chtěl a mít nemohl tu dívku krásnou,
Nemohl dosáhnout na tu hvězdu jasnou.
Srdce ho bolelo a duše křičela,
Proč zemřela ona dívka, když byla živá ještě včera zvečera…
Autor Karmínka, 14.11.2007
Přečteno 408x
Tipy 4
Poslední tipující: Charibeja, Darneth, Sue A.
ikonkaKomentáře (1)
ikonkaKomentujících (1)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Moc hezky vyjádřeno a líbí se mi práce s rýmy...

14.11.2007 16:19:00 | Sue A.

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel