Andulka

Zamykám zámkem myšlenky mé hlavy,
a v kuchyni mi syčí konvice.
Už jsem si tak-ňák zvyknul na ty stavy,
kdy do srdce mi bodaj jehlice.

Asi to dělám jen tak ze zábavy,
či z rozmarnosti pana šlechtice,
či zkrátka nemám v sobě slušné mravy,
neboť mám jen ty, co znám z ulice.

Sladím si vkleče další šálek čaje,
andulka v kleci zobe obilí,
a stále chci jen jednu holku z kraje,
i když se mi víc jiné líbily.