Snad slunce

Snad slunce vládne tvojí tváří,
snad odměřuješ jeho třpyt,
ty hřeješ dlaní,která září
a do srdcí chceš lásku vlít.

Jak pramenitou vodu v řece
a doplout po ní k břehům srdce,
v tom srdci krůpěj lásky skrýt
a vše zlé navždy opustit.

Já popluji tou řekou s tebou,
snad slunce stále bude hřát,
vždyť pokaždé,když nejsi se mnou,
pak srdci chce se umírat.

Duše tvá usmívá se s něhou,
mé srdce krvácí,když nejsem s tebou,
má hvězdo kouzelná,
tys mi souzená.

Tak jako nebesa slunci,
tak jako lásce svět,
poletím k tvému srdci
a nevrátím se zpět.

Tak jako vesmír,jak galaxie,
pouze pro tebe,lásko,srdce mé bije,
jen pro tebe vždycky bude tlouci,
zvoneček něhy-láska v mém srdci.