Svět v duhových barvách

Jednou jsem napsala:
"Jsem noční můra bez křídel".

Najednou cítím,
že mně narůstají
ta nejkrásnější křídla,
co mohou existovat.

Sice ještě nelétám,
ale už o tom
začínám přemýšlet.

Ještě chybí kapka odvahy.

Ve svých jemných křídlech,
plných růžových žilek,
nabírám sílu
na svůj první let.
Představuju si
svět v duhových barvách,
v nekonečném
hřejivém slunci.

Nejsem už ta noční můra.

Krása se dere
přes má křídla,
můj první let
je na dohled.