Růže

Jsem růže kvetoucí,
ve tvé zimní krajině
slábnoucí.
Vypěstovaná
z tvých snů z nemravnosti,
živá a s city,
vykvetla jsem do reality
Ve své kráse z nevinnosti,
promrzlá a pro tebe vonící,
po tvých dotecích prahnoucí,
Nejsem z krepu ani z pouti
nedám se za pár korun koupit
jen na tobě chci se pnouti,
Mráz tolik studí,
když se ráno budím
ve sněhu
zachumlaná,
postrádám tvou lásku
i něhu
nejsem planá,
Jsem šlechtěná,
přesto chtěně-nechtěná
V krajině bílé mrazem ubitá
lístečky zmrzlé na zemi
vítr mi rozfouká
Nikdy se nedočkám tání
Květu rozevírání
Možná tě svazuje pocit viny
jsi zodpovědný za své činy,
city nejsou laciný
Jsem růže uprostřed duševní laviny