Láska a šíp

Jak šíp byla naše láska,
jak šíp nechtěně vystřelen,
v mém srdci zrodila se láska,
ten šíp je do něj zabydlen.

Ač šíp v mém srdci zlomil se,
tak nevzdávám se,
ještě kousek je v něm dál,
já milovat tě nepřestal...

Srdce prudce krvácí,
krev stéká po kapkách,
když láska se vytrácí,
objímá mě strach.

Dnes už to vím,že láska i bolí,
ač polibek tak sladký má,
i přes tu bolest,i když sílí
mé srdce rádo vzpomíná...

Nepatřím k těm,kdo věčně se rmoutí
nad bílým mlékem rozlitým,
jisté je to,že v lásku dál věřím
a doufám v její objetí.