V paměti

Sen se stává minulostí,
když se k ránu procitá,
nechci žít bez možnosti,
že mě nic už nečeká.

Vítám den s radostí,
aspoň vím, že žiju,
radovat se z maličkostí,
když ranní kávu piju.

Slunce zdobí nebe,
Ty zas můj život,
vždy když jsem bez Tebe,
je mi velmi tklivo.

Usmívej se Miláčku,
svět se denodenně mění,
náš život visí na háčku
osud jej protahuje trním.

Není příliš okamžiků,
které zůstanou vryty,
však ty naše v přítmí bytů,
uloženy jsou do paměti.