Hvězdička

Když viděl jsem tě poprvé, bylo to moc krásný, chtěl bych s tebou celý život být, to je mi teď jasný.
Každý den, kdyby mohl jsem si něco přát, tak by mi jen stačilo polibek ti dát.
Já miluju tě hrozně moc a je to velká síla, jsi tak krásná, hodná, milá, prostě jako víla.
Vlásky máš jak paprsky a očka jako hvězdy, stačí když se usměješ a život je hned hezký.
Při pohledu do očí, jiskry ve mně přeskočí a srdce bije jako zvon, je to jako když v bouřce udeří hrom.
Ouška máš jak mušličky a tváře jako perličky, ňadra jako jablíčka a říkám ti Hvězdička.
Když usínám či probouzím se, stále na tebe myslím, stačí jenom zavřít oči a Hvězdičku vidím.
Myslím na tě dnem i nocí a je těžký bez tebe být, jakmile tě někde spatřím, vždycky je mi mnohem líp.
Tvoje krása srovnávat s jinou se prostě nedá, jen ty jsi totiž hvězdička, kterou na obloze každý hledá.
Ty jsi však výjimečná a proto svítíš i během dne, stačí, když se podívám a hned mě zasáhneš.
Když se dívám na oblohu a zahlídnu hvězdičku, tak bych ti rád vzkázal, že šimrá mě v srdíčku.
Když probudím se ze spánku, a vidím, že jsem bez tebe, nejraději bych šel ven podívat se na nebe.
Vždy, když přeji si být u tebe, tak se dívám na nebe a hledám tvoji Hvězdičku, co řekne ti mou zprávičku.
Láska není jenom o kráse a já to dobře vím, ty jsi mě však okouzlila a já nevím co teď s tím.
Je to, jako kdyby někdo z kuše vystřelil šíp lásky přímo do mojí duše.
I když nemůžeš mě milovat a taky se mnou být, já nikdy na tebe nezapomenu a v srdci tě vždy budu mít...