Hrst květin IV

V náruči plnou hrst šeříku,
za klopou saka jednu růži,
klečím a stejně jak anděl,
přihloupě se usmívám.

Nemohu žádat lásku,
i když srdce říká něco jiného,
nemohu žádat polibek,
mohu jen chtít tvé rty okusit.

Vzlétnou na pocitu blaženosti,
stále se jen usmívat,
a vychutnávat tu malou chvilku,
která bohužel netrvala věčnost.

A tak:

V náruči plnou hrst šeříku,
jen a jen pro tebe mám,
a na rtech jen slovo díků,
za anděla, který konečně přilétl…

V náruči jen a jen šeřík mám…