Vzpomínky

Vzpomínky

Anotace: no...snad se bude líbit

Svíčka ve tmě plápolá,
já v tichu vzpomínám.
Na ty slova nádherná,
která teď postrádám.

Tvůj úsměv mě okouzlil,
do tebe jsem se zbláznila.
Svými polibky poblouznil,
láska mě v dobrém zkazila.

Naše první setkání,
naše první rande.
Naše první milování,
a společné chvíle.

Připadá mi to jako včera,
a je to už dávno.
Moje duše zemřela jako včela,
Bohužel tak to bylo dáno.

Ty jinou teď máš,
usmíváš se na ní.
V náručí jí máš.
vyměnil jsi mě za ni.

Mně zbyl pláč a smutek,
však po čase.
Jsi mému srdci utek,
ale vzpomínám...už zase...
Autor Calimë, 26.11.2007
Přečteno 474x
Tipy 2
Poslední tipující: kikis, padající do neznáma
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Moje duše zemřela jako včela...
ještě že těch včel je na světě tolik, že i přes úmrtí jiných, jsou květy stále opylovány,
a my jejich dary obdarovány...
Zvláštní přirovnání, doneslo za na další květ...
Inspirativní

04.01.2009 11:34:00 | kikis

líbí

neřeš, jestli se dílko bude někomu líbit, kritika tě sice může posunout dál ale piš, i kdyby se to tady nikomu nelíbilo.

27.11.2007 21:01:00 | kokeš od pana krbce

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel