život

kéž by
ta krysa
byla už zticha

trápí tak duši mou
zničenou
z básní a slov ztrhanou
tech toho
křičím

nech mě žít
nenávidím tě
zabil jsi mě
zabil jsi srdce mé

a já ti dala svolení
neber to jako výčitky
mladost mé mysli
se stále mílí
srdce na dlani
nechám zabít
sama dála jsem svolení
s nevědomostí a s hloupostí
už je však konec
slíbím si.