Jenom motýl

Láska je prý jenom motýl,
co ti sedá na líčko,
ty ses jenom smál a pravil
moje malá Janičko,

život ti utíká den za dnem,
copak ty to nevidíš?
Lidi si říkají: "To je blázen",
ale ty jen klapky na oči nasadíš.

Hledáš lásku a jdeš za ní
těmi nejtrnitějšími cestami,
copak si myslíš, že ti z nebe daní
se jentak objeví před námi?

Rozhlížíš se a nic nevidíš,
i když se ti to občas zdá,
pak se ale probudíš...
jak tvrdá je ta realita!

Štve tě, když někdo říká,
že jsi stále malá,
a pak jak kotě naříkáš,
že musíš být už dospělá.

Janičko, já stojím před tebou,
ale ty to necítíš,
procházíš blusiště chodbou
a dál cestu ztrácíš.

Dospělá? Malá? Ani jedno?
Lásku hledáš, i když o ní nic nevíš!

Láska je prý jenom motýl,
sedá si mi na líčko
a já už nejspíš neuslyším,
jak mi říkáš Janičko.

Štvalo mě, když jsi mi říkal,
že jsem ještě malá holčička,
pak jsem chtěla, abys mě líbal,
líbal, třeba na líčka.

Vidím tě, slyším tě,
ale už nic necítím!
Možná jsem ještě dítě.
Kam se poděla naše láska?
To nevím.