Pohádka pohádce
Pohádka pohádce
Anotace: .
Začlo v duši tání
stále prší
štěstí
bez ustání
odplaví se bolesti
odpolední spaní
neřesti
zahalím se do stránek
uteču pryč
pryč od hádek
nesplnil se můj sen
smůla
Bůh ví
jen..
hořím s bolestí
plachtím s noblesou
sednu na mrak
zmizím s oblohou
najdu nová zákoutí
bez stínů
utečem spolu
do nových
snů
kde pohádky jsou k mání
o všem
o čem nemám zdání
uvidíš….
tak jen tiše našlapuj
mou cestu pozoruj…
nechci žádný rozruch v okolí
nebo zmizí
zmizí cokoliv…
stále prší
štěstí
bez ustání
odplaví se bolesti
odpolední spaní
neřesti
zahalím se do stránek
uteču pryč
pryč od hádek
nesplnil se můj sen
smůla
Bůh ví
jen..
hořím s bolestí
plachtím s noblesou
sednu na mrak
zmizím s oblohou
najdu nová zákoutí
bez stínů
utečem spolu
do nových
snů
kde pohádky jsou k mání
o všem
o čem nemám zdání
uvidíš….
tak jen tiše našlapuj
mou cestu pozoruj…
nechci žádný rozruch v okolí
nebo zmizí
zmizí cokoliv…
Autor Monsignore, 06.12.2007
Přečteno 622x
Tipy 29
Poslední tipující: dva, prostě já, ni.va, MalaIzis, kakaoo, Andee, spare, Martinecka23, Janul-ka, dream in emptiness, ...
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
TiskKomentáře
Tak to mě nadchlo. Zrovna píšu seminárku o pohádkách. Dovolím si z ní citovat jednu větu. "Dospělí hledají v pohádce kromě humoru a společného tématu pro konverzaci s dětmi ještě nostalgii po ztraceném dětství." No jo, kouzlo pohádek je prostě v nás v jakémkoli věku. To je moje asdociace po přečtení tvé básně. Hezká.
09.12.2007 13:22:00 | prostě já
tu si přečtu ještě před spaním ... teď tu tolik nejsem, tak promiň, že čtu vše najednou
08.12.2007 10:17:00 | ni.va