Kamarád

Znám to slovo a nemám ho ráda.
To slovo,jenž značně nevystihuje city mé.
Nechci tě mít jen jako kamaráda,
mé sny jsou uplně jiné.
Když přijdeš za mnou,zase jen jako kamarád,
usměješ se na mě,ten usměv musím znát.
Vždyt skoro nazpamět znám již tvoji tvář,
tvé oči,jenž zdobí ta zvláštní zář.
Sním o tom jak mě něžně líbáš,o tvých dotycích...
a ty mě sotva vnímáš.
Život si na mě přichystal jednu velkou zradu.
Já uzavřu s ním ted osudovou sázku,
vždyt mám spoustu kamarádů,ale jen jednu
opravdovou lásku...