Proč?

Jaký smysl má s láskou bojovat,
když vím,že boj s ní je předem prohraný?
Proč nedokážu se už z ničeho radovat
a proč mé myšlenky jsou stále tak zmatený?
Proč,když ho vidím mám pocit,
že srdce vylétne mi z těla ven?
Proč po něm toužím,i když vím,
že způsobil mi bolest jen?
Proč jsem plná lásky,ale nemám ji komu dát?
A proč dávat na jevo své city jsem se začala bát?
Proč své naděje a romantické touhy jsem zavřela do žaláře?
A proč v noci často pláču do polštáře?
Na tyto otázky zřejmě odpověd nedostanu,ale že
najdu lásku,opravdovou lásku stále doufat nepřestanu...