Maminka a miminko

Studený večer oblohu halí,
Malinké miminko vykládá mamince,
Z kamenných komínů dým ven se valí,
Pod teplou peřinkou leží si v postýlce.

Když potom znaveno povídat přestane,
Když potom pomalu zavře svá víčka,
Potichu spící, v postýlce ustlané
A pocit jistoty v srdci jej hýčká.

Maminka dlouho, s láskou jej kolébá,
Jako by čekala, co bude si přát,
Pak ještě květiny na oknech zalévá,
Políbí dítě a odchází spát.