Neštˇastně zamilovaná

Jdu zasněženou ulicí,
naproti mě kráčí kluk s čepicí.
Je to právě on,
kterého si nemůžu ze srdce vytrhnout!
Sejdu takhle z chodníčku,
já už ho musím mít na malíčku.....
Kráčím vedle po cestičce,
on však doběhne mě po chvilince.
Smutná pospíchám aby mě nezahlíd,
nedokázala bych se ubránit....

Slzy stékají mi po tváři,
někdo mě uchopí za paži.
Nedokážu se mu podívat do očí,
to on vždycky mé srdce roztočí.
Otírá mi mé slzy,
pomyslím si, proč to dělá,
proč mi cestu kříží?
Že by snad věděl o mých citech co k němu zdílím?
Chce toho využít?
Chce mi snad ublížit?
Ne, prosím, já už nechci žít!!!
Chci se na všechno dívat seshora,
ale ne, myslím si snad že to bude nějaká výhoda?

Mysli na ty kteří tě mají rádi.
A že tě nikdo nemá rád?
A co rodina, přátele, určitě nejaké máš.
Vyžeń toho dábla ze své hlavy,
nechtˇ atˇ vstoupí moudrý anděl.....
Vzchop se a bojuj,
atˇuž jakýmkoli způsobem,
první neštastná láska nesmí skončit životem.
Příjdou další, snad štastnější!