Miluji tě...

Miluji tě, jen slovo na papíře
miluji tě, jen slzy v očích mých
miluji tě, jen touha po důvěře
miluji tě, občas i šťastný smích.

Co je to láska? Snad pouhé slovo
pro blázny všech bláznů
co je to milovat? snad citů mnoho
co visí ve vzduchoprázdnu.

Už jsem ji nesnášela i proklínala,
plakala i urážela,
ztratila i prohrála,
ublížila i zatratila...

Ala jaká je? Proč pro ni miliony pláčou?
Je nejkrásnější, nevěříš? I když svoje
ruce řežou, i když z mostu skáčou,
snad se o tom jednou i ty přesvědčíš.

Ubližuje, nic nebere zpět a nikdy neprosí
proč jsi tedy na kolenou? Proč hlavu skláníš?
Ne, nesmíš přestat bojovat,
i když už v ni vlastně sám nevěříš.

Nesmíš chtít víc, nesmíš chtít nic,
co chce si i vezme
nic nevrací, nemá rub a líc
nesnáší, když si lžeme.

Chtěla jsem o ní napsat krásnou báseň
a už mi to nejde zas...
Je to mrcha, mrcha, mrcha!
Co denně přichází mezi nás...