tichá...

tak jako se potichu vkrádám do tvé duše,
tak jako se na papír bílý černě píše,
tak jako před deštěm vyhledávám skrýše,
tak proto si já zpívám tiše,
píseň o cestě do tvoji duše,
která se předemnou vždy zavře a to může za vše.

MLČ UŽ! řekla jen.
zapomněla na mě,jako na noční sen.
odvrátila ode mne oči
a proto se mé tělo v jasné krvi smočí.
BĚŽ UŽ! znělo poslední slovo její,
to nebyl sen,to bylo bdění!

marná snaha,
tak moc mě to zmáhá..
utíkám,po poslední cestě mé,
před sebou vidím srdce mé milované,
pro mě zavřené.....

padám k zemi,rána jak z děla,
bál jsem se smrti,takhle jsi to asi chtěla!