Kapky trápení

Kapka krve za kapkou,
na papír padá.
Mezi ně slzička,
občas se vkrádá.

Trápím se pro něj,
pro jeho jméno.
Zda mi na otázku,
odpoví ano.

Že zrovna já,
pro něj krvácím.
Miluji ho upřímně,
duši svou ztrácím.

Už ani nevím,
co vlastně dělám.
Básně na papír,
pomalu vkládám.

Ani nad tím,
tolik nepřemýšlím.
Básně jsou,
teď pro mě vším.

Přestat psát,
to teď nejde.
Přemýšlím zas,
snad to časem přejde.

Deprese z lásky,
občas se stane.
Do toho větřík,
pomalu zavane.

Ještě před chvílí,
byla jsem šťastná.
Proč od něj neslyším,
ta slova krásná…