Víte Vy Vůbec?

Víte Vy vůbec?

Co víte o lásce můj pane?
Znáte ty city, které nejsou dané?
Vy nevíte, že plamen se rozhořel,
a nikdy vám to neprozradím, bohužel.
Jste jako ta jiskra, která žhne,
a zároveň jako chladný pramen,
z kterého mrzne mé srdce každého dne,
jako by byl jen pro mě otráven.
Vy, pane, nevíte, že mě bolí
každé Vaše trápení kvůli ní,
ona nechápe že Vaše srdce stále zvoní,
neví, že vaše tvář se slzami solí.
Kéž by byla naděje,
že se na Vás zase štěstí usměje.

Podíval jste se někdy do dáli?
Tam daleko do hloubi všech srdcí, jež pálí.
Poznal jste tam nějaké, které Vás zná?
Uviděl jste to jedno, které soucit má?
Jen to jediné buší za Vás.
Za vaši lásku a citlivost.
Za naději, kterou vidím v Nás.
Snad jednou dostanu v srdci milost.
Jednou i Vy snad pochopíte,
že nejsem jako každá jiná,
že nepasu po tom jít s Vámi do kina,
ale po tom vědět o čem sníte.
Dala bych vše za jedinou šanci,
dostat možnost opět Vás vyzvat k tanci.

Zadíval jste se někdy do očí
a neviděl barvu ale hloubku, která se točí?
Uviděl jste někdy krásu citu,která mámí?
A co jste kdy cítil mezi námi?
Můj pane, proč se trápíte,
pro cit k dívce odmítavé?
Když ani o jiné zájem nejevíte,
jak můžete poznat tu, jež má srdce pravé?
Až poznáte co slovo láska znamená,
zjistíte, proč Vám přeji štěstí a zdar,
že je pro mě vidět Vás jako největší dar.
že z toho, že vás miluji mé srdce sténá.
Kéž byste jednou okusil tu slast něžnosti,
jest Vás může potkat v mé náručí jemnosti.