O loučení

Vlas mi sešel, zešedivěl,
svět se stále točí dál,
ač se na mě koukáš tklivě,
život můj už umírá.
Sny se utopily v bažině,
která všechno pohltí,
chtěl bych usínat Ti na klíně,
po rozkoši století.
Je nemnoho darů,
které srdce zahřeje,
kdy krev je v bodě varu
a duše s tělem v souhře je.
Neloučím se moje milá,
neloučím se s rozpaky,
Tvá tvář se do mé duše vryla,
a to až na věky.